Několik návrhů vládním činitelům pro zlepšení komunikace s veřejností

Návrh interního dokumentu určeného členům vlády, náměstkům ministrů, tiskovým mluvčím jednotlivých ministerstev a dalším vládním činitelům, kteří z titulu své funkce prostřednictvím médií či napřímo komunikují s občany ČR.

Současná situace, kdy je vláda postavena před řadu výzev, jež vlády předchozí ani zdaleka řešit nemusely, vyžaduje kvalitní a bezproblémovou komunikaci vlády s veřejností. Oproti počátku vládního angažmá jsme zaznamenali určitý pozitivní posun v komunikaci vlády s občany ČR, přesto je zde patrná ještě celá řada nedostatků a rezerv. Z důvodu výrazného zkvalitnění celkové komunikační strategie vlády ČR a všech zainteresovaných činitelů, kteří jsou z titulu své funkce povinni pravidelně či jednorázově předkládat veřejnosti stanoviska vlády, připravil náš odbor sadu návrhů, kterými by při jejich implementaci výše uvedeného zlepšení mělo být dosaženo. V konečném výsledku by pak v ideálním případě mělo být dosaženo stavu většinové loajality a ztotožnění se občanů ČR se současnou vládní politikou.

Níže uvedené návrhy předkládané naším odborem jsou striktně určeny pouze pro interní potřebu zainteresovaných vládních činitelů. Jsou členěny do několika bodů se stručným komentářem, v závěru materiálu zpracoval náš odbor i návrh na zřízení funkce „vládního zmocněnce pro analýzu a revizi informačních toků“. Jde o prvotní návrh, po předběžném projednání vládou ČR bude následně předložen konkretizující materiál, jenž bude obsahovat podrobnou specifikaci úkolů, pravomocí a zařazení nově zřízeného vládního zmocněnce a jeho úřadu.

Návrhy ke zlepšení komunikační strategie vlády:

Uvedené návrhy jsou doporučující, je třeba je aplikovat kreativně a vždy v kontextu konkrétní situace. Přesto jsou univerzálně použitelné, ať už na tiskových konferencích, při rozhovorech s novináři, v diskusních pořadech či na sociálních sítích.

1. Permanentní iterace (opakování)

První zásadou účinné komunikace s občany je opakování. Opakování je matkou moudrosti a platí okřídlené, že stokrát opakované se nakonec stává pravdou. Občanům je neustále třeba opakovat, kdo je vinen (Putin, Babiš, Okamura, popř. dle potřeby), kdo za ně bojuje, komu na občanech záleží (vláda, pětikoalice, konkrétní vládní politici). Je třeba stále zdůrazňovat a opakovat pozitivní informace – deštník proti drahotě, zastropování cen energií, zásobníky přetékající plynem. V tomto smyslu nemá náš odbor zásadnějších připomínek k aktuální komunikační strategii vlády, přesto je třeba v tomto trendu pokračovat a zvláště před prezidentskými volbami aktivitu zintenzivnit.

Specificky je třeba opakovaně zdůrazňovat, že Česká republika se nachází ve válce (je vhodné dodat, že jde o válku proti agresorovi, o válku za naše hodnoty, o válku za demokracii, případně o válku za mír). Avizovaný válečný stav České republiky pak otvírá vládě další možnosti, které budou předmětem samostatného interního dokumentu, který náš odbor v současné době připravuje.

2. Kreativita, odvážné experimentování

Je třeba být kreativní, nebát se experimentů. Dřívější doporučení např. byla vyhnout se v projevech vůči veřejnosti zjevným absurditám. Na základě nejnovějších výzkumů našich mediálních odborníků, v souvislosti se zvyšujícím se životním tempem a celkovým poklesem schopnosti české veřejnosti objektivně vyhodnocovat předkládaná tvrzení dnes doporučujeme nevyhýbat se ani zdánlivě absurdním tvrzením. V kombinaci s jejich permanentním opakováním (viz výše) lze dosáhnout pozitivních výsledků. V této souvislosti lze jako úspěšný příklad uvést např. tvrzení o ruském ostřelování jaderné elektrárny, kterou předtím Rusové sami obsadili, či tvrzení o dvou svetrech, jejichž pouhé obléknutí je schopno zasadit těžkou ránu prezidentu Putinovi. Jde tedy o správný směr, jehož potenciál však není našimi vládními politiky dosud využíván v plné míře. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout úlohu předsedkyně Poslanecké sněmovny, která zatím uchopila možnosti tohoto směru komunikace vůči veřejnosti mezi vládními politiky nejkreativněji a nejintenzivněji.

Tento kreativní postup doporučuje náš odbor uplatnit aktuálně např. ve výstupech obsahujících avizované rozmrazení platů ústavních činitelů a soudců. Standardně používaným zdůvodněním by bylo, že se tak děje kvůli tlaku soudců (a protože jde o související záležitosti, politiků se to týká také). Kreativním zdůvodněním by mohlo být např. to, že ani politici nejsou nadlidé, a proto jim samozřejmě rovněž stoupají životní náklady, které jsou často o dost vyšší než náklady běžných občanů, je tedy jen spravedlivé, že dojde k navýšení i jejich platů. Vždy je možné dodat, že platy politiků jsou např. s platy vrcholných manažerů stále ještě nesrovnatelné, přičemž právě odpovědnost a práce politiků je v dnešní době jedna z nejnáročnějších. Je vhodné konstatovat, že politik pracuje 18 hodin denně, že se obětuje pro blaho národa, že se mu kvůli práci rozpadají rodinné vztahy a že nemá žádný volný čas. Obecně platí pravidlo, že nemalá část veřejnosti i zjevnou absurditu vždy akceptuje, ať je jakkoliv neakceptovatelná.  

3. Jasně definovaný nepřítel

Na tomto místě náš odbor konstatuje, že vláda ČR zcela jasně identifikovala a definovala pro veřejnost nepřítele, proti němuž je třeba bojovat, a to Vladimíra Putina. V této věci tedy nemá náš odbor připomínek. Je samozřejmě vhodné mít k dispozici více nepřátel, na které bude v případě potřeby upřena mediální pozornost, ale i v tomto případě má vláda v záloze např. Andreje Babiše či protagonisty protivládních demonstrací z Václavského náměstí. I v této souvislosti je třeba samozřejmě uplatňovat již zmíněnou permanentní iteraci.  

4. Pozitivní vzory

Veřejnosti je třeba vždy předkládat kromě jasně identifikovaného nepřítele i pozitivní vzory. Ideální variantou je pozitivní vzor z řad samotných občanů (zde se náš odbor obává, že tato skutečnost byla vládou dosud podceňována). Pozitivní vzory lze ukázat pochopitelně i na samotných vládních politicích, v tomto případě je však na místě jistá opatrnost, aby celkový dojem nevyzněl až příliš účelově. Lapidárně řečeno, vládní politiky je třeba prezentovat v pozitivním světle (rozhodně by se neměly opakovat nedávné případy z Prahy – Dozimetr či z Brna – kauza městských bytů, kdy zveřejněním případu bylo na vládní politiky vrženo špatné světlo), avšak s mírou a jen průběžně.

Jako v předchozích případech, i zde náš odbor předkládá příklad, jak prezentovat některé politiky. Např. v případě generála Pavla, jenž v prezidentské kampani čelí obviňování z komunistické minulosti, lze v souladu s výše zmíněnými body týkajícími se permanentního opakování a kreativity doporučit následující interpretaci: „Generál Pavel – věrný člen NATO, bojovník proti Rusku. V mládí statečně pronikl do komunistické rozvědky, aby se seznámil s tím, jak pracuje, a aby těchto zkušeností mohl využít v pozdějším demokratickém působení v generálních štábech ČR a NATO právě v boji proti ruské (v podstatě komunistické) agresi.“

Velký potenciál (zatím stále ne zcela využitý) dřímá v představitelích kulturní (případně sportovní) scény. Zde je třeba finančně (případně jinými motivátory) zainteresovat známé a mezi veřejností populární umělce a sportovce, kteří svými vystoupeními podpoří (případně opakovaně podpoří) vládní politiku. V tomto smyslu předkládáme Ministerstvu financí k úvaze vytvoření zvláštní kapitoly ve státním rozpočtu.

5. Veřejné odhalování a označování dezinformací

Informace a názory, které nejsou v souladu s vládní politikou (lhostejno, zda jde o covid, válku na Ukrajině či energetickou krizi), je třeba opakovaně a důsledně označovat za dezinformace, tvrzení dezolátů či rovnou za „výplody chorých mozků“. Podstatné je vždy názory protistrany souhrnně označovat jako propagandu, vládní názory pak naproti tomu jako objektivní skutečnosti, které (bude-li to potřeba) jsou podpořeny mnoha důkazy a názory skutečných odborníků.

Právě u odborníků je třeba odlišovat a ministerský aparát by měl být schopen odlišit skutečné odborníky od těch, kteří se za ně pouze prohlašují. Na tuto skutečnost náš odbor důtklivě upozorňuje a doporučuje, aby tomuto odlišení byla věnována mimořádná pozornost. Právě odborníci hrají v komunikační strategii vlády velmi podstatnou úlohu. Platí, že vědec, publicista, specialista či jakýkoliv člověk z oboru, o nějž jde, je odborníkem, je-li ochoten podpořit vládní názor. V opačném případě, tedy jde-li o vědce, publicistu, specialistu apod. s názorem v jakémkoliv smyslu alternativním, je třeba jej vždy označit za ve svém oboru neúspěšného (je-li úspěšný, pak jako kontroverzního), za dezinformátora, šarlatána, případně za „rádobyodborníka“. Náš odbor v současné době navazuje na některé již zveřejněné materiály a v nejbližší době poskytne jednotlivým ministerstvům kompletní seznam dezinformátorů působících v různých oborech, přičemž se počítá s tím, že tento seznam bude průběžně aktualizován.

Součástí boje proti dezinformacím je i zablokování dezinformačních webů, které však politováníhodným způsobem nebylo dotaženo do konce, a proti doporučením našeho odboru byla blokace některých webů dokonce uvolněna. Je jednoznačné, že působení těchto webů je vůči naší veřejnosti a našemu státu nepřátelské, matoucí, vyvolávající zmatek a nejistotu. Náš odbor důtklivě doporučuje Ministerstvu vnitra zpřísnění navrhovaného a aktuálně připravovaného zákona, jenž se touto problematikou zabývá, aby bylo možné zablokovat, případně zcela vypnout jakýkoliv web, jenž bude našimi odborníky vyhodnocen jako hrozba, a aby bylo možné provést státní zásah do všech sociálních síti, nastane-li tam obdobný problém.

6. Vládní zmocněnec pro analýzu a revizi informačních toků

Závěrečným doporučením našeho odboru je zřízení funkce vládního zmocněnce pro analýzu a revizi informačních toků. Aktuálně je zřízena pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, jehož agenda však neodpovídá naším odborem navrhované funkci.

Úkolem vládního zmocněnce pro analýzu a revizi informačních toků (a úřadu, který by mu byl k dispozici) by mělo být soustavné vyhodnocování mediálních výstupů a jejich následná kritická revize. Pod pojmem kritická revize si je třeba představit uvedení konkrétní informace, která prošla mediálním prostorem, na pravou míru a do konkrétních a aktuálních souvislostí, které jsou v souladu s vládní politikou. Cílem je zabránit mylným či účelovým interpretacím některých informací, které se objevily v mediálním prostoru, a jež v době, kdy proběhly mediálním prostorem, byly (případně nebyly) v souladu s aktuální vládní politikou, přičemž z pohledu dnešního a pohledu aktuální vládní politiky by jejich vyznění v původně zveřejněné podobě mohlo na občany působit matoucím dojmem, v horším případě by jejich interpretace v kontextu dnešních souvislostí mohla způsobit zmatek, chaos či nepokoje. Pro lepší pochopení úlohy výše zmíněného zmocněnce uvádí náš odbor několik příkladů:

Příklad první:

Na podzim roku 2020 Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách zveřejnilo, co bylo tehdy považováno za dezinformace v souvislosti s nemocí COVID-19 (za dezinformace bylo označeno zavedení vakcinačních pasů, tvrzení, že dvě dávky očkovací látky nebudou dostatečné, příprava povinného očkování apod.). V dnešních souvislostech je sice známo, že o dezinformace v pravém smyslu slova nešlo, avšak alternativní scéna má stále tendence tato tehdejší podložená vyjádření zneužívat k prosazování vlastních politických cílů. Úkolem vládního zmocněnce by tedy bylo zpětně analyzovat a revidovat tehdy uveřejněná prohlášení Ministerstva zdravotnictví a uvést je do souladu s dnešním stavem poznání v dané věci, přičemž by v zájmu zachování klidu mezi veřejností bylo zachováno např. i datum tehdejšího zveřejnění a v některých případech i osoby, které se k daným záležitostem tehdy vyjadřovaly.

Příklad druhý:

V srpnu tohoto roku ministr Síkela poněkud nešťastně pojmenoval závěrné elektrárny jako „závětrné“. Toto vyjádření se stalo předmětem posměchu v médiích i na sociálních sítích. V rámci vytváření pozitivního obrazu vlády v očích veřejnosti a zabránění pochybností o kompetenci jednotlivých ministrů by vládní zmocněnec pro analýzu a revizi informačních toků inicioval v souladu se svými pravomocemi revizi tohoto výroku v dostupných médiích a uložil provozovatelům sociálních sítí příspěvky, v nichž by byly dohledány zmínky o tomto vyjádření a reakce na toto vyjádření, ze svých serverů odstranit.

Příklad třetí:

Vláda ve svém prohlášení z 6. ledna 2022 hovoří o „bezprecedentní energetické krizi“. Vládní představitelé se však od té doby opakovaně vyjadřovali ve smyslu, že energetickou krizi způsobil Putin svou agresí vůči Ukrajině (ta však začala až 24. února letošního roku). Vyrovnat se s tímto rozporem bude opět úlohou vládního zmocněnce, přičemž má k dispozici několik variant řešení. Zdánlivě nejjednodušší by bylo provést revizi v samotném programovém prohlášení vlády, což má ovšem vazbu na sněmovní tisky atd. Možností je rovněž posunout počátek ruské agrese před 6. leden 2022 či zdůrazňovat před veřejností skutečnost, že Putin způsobil „naprosto bezprecedentní energetickou krizi“ (ve smyslu „jakou svět neviděl“), přičemž ta, o níž hovoří programové prohlášení vlády, se v dané době jen jako krize jevila.

Uvedené příklady svědčí o tom, že vláda bude muset pečlivě zvážit personální obsazení funkce vládního zmocněnce pro analýzu a revizi informačních toků. Samozřejmě bude v tomto smyslu třeba upravit i příslušnou legislativu včetně sankčních opatření. Navíc je pravděpodobné, že při rozsahu agendy, jakou vládní zmocněnec bude mít v gesci, bude třeba do budoucna zřídit pro tuto problematiku samostatné ministerstvo.

Náš odbor je připraven vládě ČR nadále poskytovat nezbytný servis a doporučení k otázkám komunikační strategie. Nepopiratelnou výhodou je i skutečnost, že většina zodpovědných a vyvážených médií stojí na straně vlády. Je tedy vhodná příležitost realizovat výše uvedená doporučení a nastavit komunikaci s veřejností jednou pro vždy tak, aby občané mohli vládním představitelům plně důvěřovat a aby byly eliminovány síly, které tuto důvěru narušují.